Je psychoterapeutický přístup - v překladu – „na člověka zaměřený přístup“

Řadí se do proudu humanistické psychoterapie. Je původně znám jako nedirektivní terapie.

Autor Carl R. Rogers publikoval svou teorii psychoterapie, osobnosti a interpersonálních vztahů v r. 1959. Začal používat pojmu „klient“ namísto tradičního „pacient“.

Svůj přístup přejmenoval „na klienta orientovaný přístup. Později si uvědomil, že filosofie jeho přístupu lze aplikovat také na ostatní oblasti lidských vztahů a v této souvislosti přišel s názvem „ na člověka orientovaný přístup“.

Základní hypotéza jeho přístupu předpokládá, že jedinci disponují ve svém nitru potencemi sebeporozumění a proměny vlastního sebepojetí a postojů, přičemž tyto možnosti mohou být využity v atmosféře podporujících psychologických vztahů. Vytvořit takovou atmosféru je v kompetenci terapeuta, který splňuje základní podmínky terapeutického vztahu. Těmito podmínkami rozumíme bezpodmínečné pozitivní přijetí, empatické porozumění a kongruenci.

Základní vztahová nabídka (akceptace, empatie a autenticita) vede ke změnám v osobnosti klienta a v jeho chování a k ústupu obtíží.

Účinnost psychoterapie spočívá ve schopnosti klienta aktivně spolupracovat a komunikovat.

Dále ji zvyšuje klientova tendence po vyšší autonomii a sebeurčení.

DŮLEŽITÉ POJMY:

Bezpodmínečné pozitivní přijetí (akceptace):

Akceptace umožňuje terapeutovi brát klienta takového, jaký je, i s jeho aktuálními pocity a bez potřeby měnit ho.

Terapeut tím vyjadřuje klientovi úctu a podporuje jeho individualitu.

Empatické porozuméní:

Terapeut klientovi aktivně a citlivě naslouchá, orientuje se v jeho emocích a vzdává se vlastního hodnocení - neposuzuje klienta, tj. nepracuje s klientem jako s „diagnozou“, ale jako s „člověkem“.

Opravdovost:

Opravdovost neboli kongruence se projevuje v terapeutickém vztahu ke klientovi tím, že terapeut je sám sebou, tedy autentickým, také vnímavým a otevřeným k sobě a konstruktivně také k druhému. Terapeut se neskrývá za maskou „experta“, nerozhoduje o obsahu terapie - to určuje sám klient. Terapeut podporuje klienta k větší spontánnosti, lepšímu kontaktu se svými pocity a k vytvoření bližších vztahů k lidem. Podporuje také vzájemný kooperující proces.

Uplatnění:

Přistup lze použít jak v individuální, tak v skupinové terapii.

Přístup je zvlášť účinný u klientů s nevyrovnaným či nízkým sebevědomím, se zkresleným vnímáním sebe a sebepojetím.